Průběh pozůstalostního řízení
Pozůstalostní řízení se zahajuje podle posledního evidovaného místa trvalého pobytu zůstavitele (zemřelého) na základě vydaného úmrtního listu příslušnou matrikou. Soud zároveň pověří dle rozvrhu soudu notáře jako soudního komisaře k úkonům v řízení o pozůstalosti. Příslušným je soud, v jehož obvodu měl zemřelý evidováno místo trvalého pobytu. Účastníci pozůstalostního řízení si tudíž v tomto jediném případě nemohou vybrat notáře, notář je přidělen dle předem stanoveného rozvrhu, aby byla zaručena nestrannost a nezávislost notáře.
Průběh pozůstalostního řízení
Notář nejprve zjistí nahlédnutím do Evidence právních jednání pro případ smrti, zda zemřelý zanechal závěť, dovětek, listinu o vydědění, či jinou listinu pro případ smrti. Poté většinou pozve osobu, která se postarala o pohřeb, k sepisu protokolu o předběžném šetření. Při tomto sepisu protokolu o předběžném šetření notář zjišťuje okruh dědiců, existenci dědické smlouvy, závěti a jiných listin pro případ smrti a dále zjišťuje majetek a dluhy zemřelého (tj. nemovitosti, dluhy, účty, stavební spoření, cenné papíry, vozidla, pohledávky vůči ostatním osobám, členství v družstvu apod.). V následující fázi notář shromažďuje veškeré potřebné doklady a informace o dědicích, majetku a dluzích zemřelého. V případě, že zůstavitel zanechá majetek nepatrné hodnoty, tento se vydá bez dalšího řízení vypraviteli pohřbu a řízení o pozůstalosti se zastaví.
Pokud zůstavitel zanechá majetek, následuje shromažďování podkladů pro pozůstalostní řízení (např. výpisy z katastru nemovitostí, znalecké posudky, zůstatky na účtech, výše dluhů zůstavitele a pohledávek zůstavitele, výše podílů v korporacích), což provádí soudní komisař za spolupráce s dědici. Nemovitosti v dědickém řízení se oceňují znaleckým posudkem, který si zajišťují dědicové sami. Jakmile je zjištěn stav majetku a dluhů zůstavitele, je nařízeno jednání u soudního komisaře, kdy se dědicové dohodnou na rozdělení majetku zemřelého, neboť je dána přednost dohodě mezi dědici. Může být uzavřena i dohoda, při které některý z dědiců nenabude žádný majetek. Jestliže se dědicové nedohodnou na rozdělení pozůstalosti, soudní komisař rozdělí pozůstalost mezi více dědiců na jejich žádost nebo potvrdí nabytí dědictví více dědicům podle dědických podílů. Jestliže zůstavitel zanechal závěť, soud vydá rozhodnutí o rozdělení pozůstalosti mezi více dědiců podle nařízení zůstavitele (v případě, že zůstavitel zanechal např. závěť). Pokud je jen jediný dědic, soudní komisař potvrdí nabytí dědictví tomuto jedinému dědici. Jestliže není žádný dědic nebo všichni zákonní dědicové dědictví odmítli, dědictví připadne státu jako odúmrť. Nově od 1.1.2014 dědicové odpovídají za dluhy dědictví neomezeně. Tomuto se dá předejít, jestliže dědicové při jednání u soudního komisaře uplatní výhradu soupisu dle ustanovení § 1706 občanského zákoníku. Uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví.
Notář vydává i usnesení, kterými se dědické řízení končí, což dříve spadalo do výlučné pravomoci soudů České republiky. Podle platné právní úpravy soudem pověřený notář nyní vydává téměř veškerá soudní rozhodnutí samostatně, včetně rozhodnutí ve věci - rozhodnutí o potvrzení nabytí dědictví, schválení dohody dědiců o rozdělení pozůstalosti, rozdělení pozůstalosti mezi více dědiců podle nařízení zůstavitele, rozdělení pozůstalosti mezi více dědiců na jejich žádost, potvrzení nabytí dědictví více dědicům podle dědických podílů, potvrzení nabytí dědictví více dědicům podle dědických podílů ze zákona a potvrzení, že dědictví připadlo státu. Řízení o dědictví je tedy komplexně vedeno u pověřeného notáře a dochází tím k zefektivnění a zrychlení tohoto řízení.